15/06/2025

A şutose du Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin b’Hengelo d’Almanya sımlın u duxrono şatonoyo du Sayfo

A şutose du Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin b’Hengelo d’Hollanda u b’Gütersloh ubı Giessen d’Almanya, sımlın u duxrono şatonoyo du Sayfo dan 1915. A hfitwotho du Sayfo dsimi bu teqitho d’şamce uba mamle dsimi, krih u qtolğenso barbroyo dsımwola i mamlaxtho da Cuthmanoye calu camaydan bu zabno du qrobo qamoyo dbritho.

HENGELO, GUTERSLOH – Athmıl hawi ltomo bu Beth Suryoyo bi mdito d’Hengelo d’Hollanda u sim taglitho bi mıştawtıfonutho d’kohne, camo u hadome da şutose d’MUB. Bu duxronano maqım taşmışto cali ruho da Sohde u sim mamle calu nişo dkıtwole u qtolğensano, leşan u camaydan dmatrik i tawdithayde, i hiyoyuthayde u dtoce u leşonayde u dmıqtıc mu athrayde.

A mathlone u hadome du Huyodo Suroyo d’Urifi-ESU udu Huyodo da Neşe d’Bethnahrin-HNB b’Gutersloh ubi mdito d’Giessen d’Almanya mtayablın athmıl casriye hfitwotho bi cohnutho da 110 eşne du duxrono şatonoyo du qtolğenso mayiro dsımwola i mamlaxtho da Cuthmanoye calu camaydan. Athmıl mtaybo i hfitutho dsimi bi Bethmardutho dkıtyo b’Gutersloh. İ hfituthathe mşarela bi mtaybonutho d’mınyono mu camaydan di mdito dmaczımi l’qatınto d’şetqo cali ruho da Sohde u mahwe u sinevizyon dımtayıb calu Sayfo.

İ mathlonitho d’HNB İbtisam Gawriye, qrela u buyono dfrısle u Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin bi cohnutho du duxronano wu myaqro Gabro Tuma’ste sımle mamlo calu Sayfo, u kali cal Turkiya dıkmdawmo dmankıro u Sayfo u drufdo dluqyo bi şrorutho du makthabzabnayda. Tuma mawdacle, di wolitho dıknuflo cal kulayna, dımdawmina dnufqina moro li sbuthathe ubebzabno, dnuqlinala la plattforme Emwothoye.

Me gabo hreno athmıl casriye’ste layımi a hadome u noqufe da şutose d’MUB u maqıth şamce qum di qoyumtho du Sayfo dkıtyo b’Polheim d’Giessen d’Almanya. Bu duxronano’ste sim mamle frişe u mahke cala celotho du qtolğensano dsımwola i mamlaxtho Cuthmanoyto, bnişo dluhyo u camaydan-dkıtyo ha ma came şerşoye du Madınho Mescoyo, mu makthabzabnayde. Wu adyawma’ste bi şoctho da 21.00 dcasriye gıdmitayıb hfitutho da şamce b’Parco della Pace b’Locarno d’Swisra leşan dmitathkıri a Sohde du Sayfo.