Duxrono du qtolcamo d’Simele: U Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin komer, “A Sohde d’Simele, u garanti di hirutho d’Ninve’ne”
U buyono du Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin dfrisle bi cohnutho du duxrono şatonoyo du qtolcamo d’Simele, ba melani kımşare; A Sohde d’Simele, u garanti di hirutho d’Ninve’ne. Bu buyonano dfrısla i Sictho di Rişonutho d’MUB kımmo; Klozım dmawfıqina droşe mi şrorutho makthabzabnaytathe, dkiba mrore u dhawyo celtho l’veyoce rabe. Cal bıthır me Simele’ste, sim b’wahde frişe du athraydan qtolcame, mawfqone u maşe siyase du qşoco du camaydan.
BETH NAHRIN — Bu şuroyo du buyono dfrısla i Sictho di Rişonutho d’MUB kımawdıco, du qtolcamo d’Simele xıd kıtyo u remzo du mrodo udi hirutho bu makthabzabno du camaydan, kıtle’ste jurho dıkxoyır admo mene. 7 Ob dan 1933 cabır u qtolcamano lu makthabzano bu ışmo d’Simele dkıtyo b’Nuhadra du Cıraq. U Cıraq, dmıdwole i şaryuthayde me Britanya, b’nişo dqoşıc a talabe umthoye u kenşoye du camaydan, shıfwole ba casrowat qıryawotho u mdinotho, u nafıl ba mowat mu camaydan Sohde.
MUB mahkele cala 65 qıryawotho u qastrat dıkhoyewo u camaydan ebeye aydarbo mawfıqi a comure l’maşriyotho u trın kafine u hkime la kewe wa caşıryotho Araboye u Kurdoye, gnıwolın u mahrawolın u mal wu mulk du camo u sımwolın şuhlofo demografoyo. U qtolcamo d’Simele ha ma gunhe rabe du maşıqlo da qtolğense du camaydan’yo. A qtolğense dımşarelın ban 1840’yat, bi şato dan 1915 matın lu darğo celoyo dkulle u bıthır mıd i mamlaxtho Cuthmanoyto mbarbıso u dımşakıl duwal tuhmonoye, abici dmarkıwi i moruthathe wu haylathe, u dquşci u camaydan ma timoyotho umthoye, tawdithoye, makthabzabnoye u marduthoye.
Bi netije di siyasathe du tenkiro udu qşoco, u qtolcamo d’Simele’ste xıda qtolcame hrene sim calu asas du tendifo etnikoyo. U qtolcamano hçomo’we calu camaydan, leşan dımbarbız i hdoyutho umthoytayde, u dmatım a timoyothayde, u dlo qodır dkole cal rağlothe. Klozım dmawfıqina droşe mi şrolutho makthabzabnaytathe, dkiba mrore u dhawyo sabab l’veyoce rabe. Bıthır me Simele’ste, b’wahde frişe du athraydan sim qtolcame, u maşe siyase acke uba 2014 u tukoso marhıbono d‘Dacış sımwole 3 bu yarho d’Ob qtolğenso cala Ezidoye d’Şigor, 6-7 bu yarho d’Ob’ste kbışwole i daşto d’Ninwe, u jbırwole ucamaydan li golutho, u dtore ma dkothayde.
U camaydan dhoyewo b’Mawsal ubi daşto cal dkıtwe b’tahdit d’qtolğenso, qum caynothe dbritho hawi naqla hreto nişo la siyasat tuhmonoye u jihadist. Bu duxrono şatonoyo da 92 eşne d’Simele, uda 11 eşne da hçome udu kboşo d’Dacış cali daşto, b’iqoro kmathkırina a Sohdaydan. A sohde d’Simele, kmabhıri u darbo di hdoyutho umthoyto du camaydan, u kımathli u sebyono du huroro di daşto d’Ninwe. Calathe ksaymi qroyto li hdoyutho umthoyto da gabe u şutose du camaydan u xıd Mawtbo Umthoyo d’Bethnahrin gıdmdawmina dımcaqbina u dhowina mathlone da nişe dkıtwolın a Sohde u gıdmaqwena u ağunaydan du mrodo mqabıl d’Dacış uda bcelıdbobaydan kulle u kımmina;
- A sohde d’Simele kmabhıri u darbaydan du mrodo umthoyo.
- Tihe lu ağuno di hriutho da sohdaydan.
- Tihe li sbutho di hdoyutho umthoyto udi hirutho du camaydan.