U gabo du Huyodo Suryoyo Tibeloyo sımle hçomo qaşyo cala gabe Şica d’Hizballa u du Zawco d’Amal
U gabo du Huyodo Suryoyo Tibeloyo, sımle hçomo qaşyo cala gabe Şica d’Hizballa udu Zawco d’Amal, cal dıkmnasın dtufki Lebnon l’qrobo gawoyo hatho. USUP mawdacle’ste dkito ithbate da taxtuşe dhawın athmıl b’Beyrut, masrahto’wın u teştıcın cjiqo’we me Hizballa wa noqufayde.
Camgabıdathe, USUP mawdacle du sistem federaloyo u darbo towo dkulle’yo lu nfoqo du moro li ithutho Mşihoyto b’Lebnon ubu qlimo du Madınho Mescoyo kule.
Bıthır ma gedşe admonoye dhawınwo athmıl bi fnitho dhedor u bethdino d’Beyrut, u dqtil hulucdo 7 farsufe, u froshezwo d’Suroyo TV mtayable athmıl blalyo tahrazto dilonoyto hayo cali aykanoyutho harayto d’Lebnon. Li tahraztathe mıştawtafle me Lebnon bu darbo du nawlo u rişono du gabo du Huyodo Suryoyo Tibeloyo-İbrahim Murad, wu gelyunoro Suryoyo dkıtyo hfito bu Swed Pier Sawuq.
Bi tahraztathe, a dayfe b’qaşyutho krıhlın u buyono mşawtfo dfrıswole athmıl Hizballa wu Zawco d’Amal dımdacewolın, da taxtuşe mzayne d’athmıl b’Beyrut, kıtlın nişo dtufki Lebnon l’fıtne cjıqto da mathhabe. Cala idacatani, u rişono d’USUP Murad mawdacle dkito ithbate qrihe u sohude, dıkımakdi da gedşe d’athmıl masrahtowın dımtaybole Hizballa. U nişo’ste dımşadır Hizballa egarthoyo dıkmawdıc eba: ya dmitaqım u dayono Tareq Bitar mi wolithayde xıd mbaqrono bi sbutho du furqoco du lmino, u yaste i mşaynutho gawoyto du athro gıdhuyo bu qento. Murad dmawdacle d’Hizballa lo makşarle dmafıt i tahraztathe la haye, tlıble ste mene dforış ruhe mi tarmitho du İran bu Madınho Mescoyo, udmaslım u zaynayde dlatyo qonunoyo lu gayso d’Lebnon.
Camgabıdathe, Murad u Sawuq makadlın du dayono Bitar ksoyım i wolithayde lfuth u qonuno du bethdino u mawdaclın, da fulhonayde gıdmaglın bi harayto cali mşalutho dkıtle Hizballa bu furqoco du lmino d’Beyrut d’qtılwo ebe 200 farsufe i sagiyuthathe mu camaydan. Mxasra hreto, Murad mawdacle di şultonutho d’Nejib Miqati layba dımşahılfo mede bu haqlo folitiqoyo, u layba ste bu noquso dkulle dşuryo u krizayde u momunoyo, cal di şultonuthathe-şultonutho d’Hizballa’yo.
Mawxae Murad sımle qroyto lu camo Lebnonyo dnohıt la zabuqone, udımbayın a talabyade du şuhlofo folitiqoyo, bnişo dmitawhele funoyo mu kenşo Emwothoyo u dşofıc li harake leşan u furqoco d’Lebnon. Camgabıdathe, Murad sımle qroyto dmişatıs gbino Lebnonoyo Mşihoyo, dkibe dımathıl a talabe wu ağuno du camo Mşihoyo du athro, u grışle u zuhoro cali federaliye dkıtyo u sistem folitiqoyo towo dkulle lu benyono kenşoyo d’Lebnon, u dkibe dnofıq moro li şkihutho Mşihoyto bu athro ubu Madınho Mescoyo kule. Murad sımle’ste qroyto la gabe Mşihoye dmihaydi u dmahti ido bido dilonoyith bu zabnano u casqano, bnişo dqudri a Mşihoye d’Lebnon udu madınho dnufqi b’zoxutho ma krize qaşye du maşıqlano.